Ali onda sam pogledala rezultate, i videla ova blaga talasanja u odgovoru na to pitanje.
Ale pak jsem se podívala do tvých výsledků a v odpovědi na tu otázku je tam mírné zaváhání.
Ako ne možeš da odgovoriš na to pitanje, predaj svoju znaèku.
Jestli si neumíš odpovědět, sundej si odznak.
Prestani da mi postavljaš to pitanje.
Přestaňte se mě na to ptát.
Ne mogu da odgovorim na to pitanje.
Nemohu Vám k případu nic říci.
Ne znam kako da odgovorim na to pitanje sad.
Teď nevím, jak na to odpovědět.
I ukoliko mi dozvolite, svestan sam da ovde među nama ima vas koji lako možete da finansijski podržite jedno masivno istraživanje koje će zauvek odgovoriti na to pitanje, i ovom prilikom predlažem da to i učinite.
A vím -- jestli mi dovolíte menší výzvu -- že mezi vámi jsou lidé, kteří by snadno dokázali financovat rozsáhlý výzkum, který by mohl tuto otázku zodpovědět. A vznáším ten návrh k vaší úvaze.
Moramo da dešifrujemo pismo kako bismo odgovorili na to pitanje.
Musíme rozluštit písmo, abychom na tuto otázku mohli odpovědět.
A to pitanje je da li u ovom modernom, globalizovanom svetu možemo sebi priuštiti postojanje toliko različitih jezika.
Tou otázkou je, zda-li si v současném globalizovaném světě opravdu můžeme dovolit všechny tyto jazyky.
I način na koji to pitanje može da se postavi je da se posmatra Neandertalac koji potiče iz Južne Evrope i da se uporedi sa genomima ljudi koji su danas živi.
Tuto otázku zodpovíme pohledem na neandertálce z jižní Evropy a porovnáme ho s genomem současných lidí.
Ako postavimo to pitanje, i ako uporedimo genom ljudi iz Denisove sa ljudima širom sveta iznenađujuće otkriće je da nema dokaza o denisovskoj DNK ni kod jednog savremenog naroda, čak ni kod onih blizu Sibira.
Pokud si položíme tuto otázku a porovnáme genom denisovanů s lidmi celého světa, překvapivě nenalezneme žádné důkazy denisovanské DNA u žádných lidí, kteří nyní žijí poblíž Sibiře.
Sa sledećim projektom smo postavili to pitanje i razmatrali domen pasivne prirode, to jest, pasivnog posedovanja programabilnosti rekonfiguracije.
Další věcí je pasivní charakter, neboli pokus o programovatelnost rekonfigurace.
U većini slučajeva postavili bi mi to pitanje zato što i sami žele da naprave aplikaciju.
Často proto, že ten člověk, který se ptá by také rád dělal aplikace.
Ono što to pitanje pretpostavlja je da naš spoljašnji svet predviđa nivoe naše sreće, dok u stvarnosti, znajući sve o vašem spoljnom svetu, mogu predvideti svega 10 posto vaše dugoročne sreće.
že náš vnější svět je ovlivněn naší úrovní štěstí, zatímco ve skutečnosti, pokud znám vše o vašem okolí, dokážu předpovědět pouze 10% vašeho dlouhodobého štěstí. 90% vašeho dlouhodobého štěstí
pomislite na ruke koje se nisu podigle kada sam postavio to pitanje.
vzpomeňte si na všechny ty ruce, které se nezvedly při druhé otázce.
Ali onda sam to pitanje poslednjih godina
Ale pak jsem si s sebou vzala jednu otázku
Zato bih želeo da vam postavim to pitanje.
Takže myslím, že bych vám rád položil tuto otázku.
U jednoj studiji koju smo objavili pre samo nekoliko meseci, imamo odgovor na to pitanje, jer ono što je neobično u vezi sa ovom studijom, je da smo namestili da ljudi dožive izuzetno stresno iskustvo.
Ve studii, kterou jsme publikovali teprve před pár měsíci, jsme tuto otázku zodpověděli, protože co bylo opravdu neobvyklé na této studii, bylo to, že jsme se rozhodli připravit lidem velmi stresující zážitek.
A suštinski element koji je neophodan da bismo dali odgovor na to pitanje je masa Higsovog bozona.
Klíčovým jevem, nezbytným k zodpovězení této otázky, je hmotnost Higgsova bosonu.
Sproveli smo istraživanje na kampusu univerziteta Berkli kako bismo ispitali upravo to pitanje.
Abychom nalezli odpověď na tuto otázku, provedli jsme na kampusu U. C. Berkeley výzkum.
Ako ostanete pri povišenoj kilaži predugo, verovatno je to pitanje godina za većinu nas, vaš mozak može odlučiti da je to novo stanje normalno.
Když budete mít vyšší váhu příliš dlouho, pro většinu z nás asi v řádu let, váš mozek si může říct, že to je teď nový standard.
Ovo za njega nije bilo dovoljno dobro, i to pitanje ga je mučilo godinama.
A toto mu nebylo dost dobré, a ta otázka ho pronásledovala roky.
Dok sam ga procenjivao, shvatio sam da se ništa ne može učiniti za njega, i kao toliko drugih slučajeva, pogledao me je u oči i postavio to pitanje: "Da li ću umreti?"
Když jsem ho viděl, uvědomil jsem si, že se pro něj nedá nic udělat. A jako už mnohokrát, i on se mi podíval do očí a položil tu otázku: "Zemřu?"
Postavljaju mi to pitanje otkad sam stigla na ovu konferenciju.
Co jsem dorazila na tuhle konferenci, už mi byla tato otázka položena.
Pa, kada sam sebi postavila to pitanje pre nekoliko godina, došla sam do alarmantnog otkrića.
Když jsem se sama sebe zeptala před lety, přišla jsem na alarmující objev.
Muškarci sa Harvarda nikad ne postavljaju to pitanje.
Muži z Harvardu se na to nikdy neptají.
Odgovor na to pitanje je veoma izričito...
Odpověď na tuto otázku je jednoznačné...
Kris Anderson: Imate li neku pretpostavku ili nadu vezano za odgovor na to pitanje?
Chris Anderson: Doufáte nebo tušíte, co by mohlo být tou odpovědí?
A da bih postavio to pitanje -- sreća nije reč koju tako često koristim -- moramo da je raščlanimo na ono što ja smatram da je moguće da se ispituje kada je sreća u pitanju.
A abychom se na tuto otázku mohli zeptat -- štěstí není slovo, které používám často -- museli jsme prozkoumat, jak se můžeme na štěstí ptát.
I na osnovu toga kako odgovorite na to pitanje, biće im ili neopisivo drago sto vas vide ili će baciti pogled na sat i izviniti se što moraju da idu.
A na základě toho, jak tuto otázku zodpovíte, jsou lidé buď neuvěřitelně nadšeni, že vás vidí, nebo se podívají na hodinky a s omluvou se odporoučí.
Postavili smo to pitanje jednom džankiju i rekao je, "Jeste ludi?
Zeptali jsme se na to jednoho feťáka a on na to: "Jste cvoci?
1.0503098964691s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Na tuto otázku nemohu odpovědět, pane. 